Na Ceste Brno

‭‭Covid s námi zamával. Služba by měla být náš životní styl - tedy to, co jsem a ne to, co dělám... A je otázkou, jestli život žijeme podle svých představ anebo podle představ Krista... Ve službě Bohu lze najít smysl života...  Filipským‬ ‭2:1-11‬ Je-li v Kristu nějaké povzbuzení, nějaké potěšení lásky, nějaké společenství Ducha, nějaký soucit a milosrdenství, pak mi prosím udělejte radost: mějte ke všem stejný ohled, stejnou lásku, jednu duši, jednu mysl. Nikdy se nedejte vést soupeřivostí nebo ješitností, ale raději žijte v pokoře: važte si druhých víc než sebe. Ať si každý nehledí jen sebe, ale také druhých. Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš: Ačkoli sdílel Boží podstatu, na své rovnosti s ním netrval. Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu. Ocitl se v těle jako člověk, ponížil se a byl poslušný, a to až k smrti – k smrti na kříži! Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval, aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi

Římanům 12:1-2 Vybízím vás tedy, bratři, skrze milosrdenství Boží, abyste vydali svá těla v oběť živou, svatou a příjemnou Bohu; to je vaše rozumná služba Bohu. A nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou [své] mysli, abyste mohli zkoumat, co je Boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé. Nejdřív přinést živou oběť – protože za mne byl obětován Kristus, poté se obnovovat ve své mysli tak, abychom se nepřizpůsobovali myšlením tohoto světa a pak hledat Boží vůli pro život…

Bůh nám dal příběhy. Jedním z nich je příběh Jákoba. Byl cílevědomý, měl své plány a dlouhodobě na nich pracoval. Během krátké doby se ale zhroutilo vše, co budoval. Ocitl se v naprosté nejistotě. A v ní se s ním setkává Bůh a povzbuzuje ho. Genesis 28:1-22  Izák si tedy zavolal Jákoba, požehnal mu a přikázal mu: „Neber si manželku z kanaánských dcer. Vstaň a jdi do Padan-aramu, do domu Betuela, otce tvé matky, a tam si vyber manželku z dcer svého strýce Lábana. Kéž ti Všemohoucí Bůh požehná, kéž tě rozplodí a rozmnoží, aby ses stal otcem svazku národů. Kéž ti dá požehnání Abrahamovo, tobě a s tebou tvému semeni, abys přijal za dědictví zem svého putování, kterou Bůh daroval Abrahamovi.“ Tak Izák odeslal Jákoba pryč a ten se vydal do Padan-aramu k Lábanovi, synu Aramejce Betuela, bratru Rebeky, matky Jákoba a Ezaua. Ezau uviděl, že Izák Jákobovi požehnal, když ho posílal do Padan-aramu, aby si odtud vzal manželku, a že když mu žehnal, přikázal mu: „Neber si manželku z kanaánských dcer,“ a že Jákob poslec

Když ve Starém Zákoně čteme o tom, jak lidé prožívali svojí víru, vidíme silně formalizované náboženství plné pevných struktur a rituálů. Důležitou roli tenkrát hrál chrám a také kněží, kteří v něm sloužili a stejně tak měla klíčový význam i oběť. Když čteme Nový zákon, zdá se, že většina rituálů a formalit je pryč. Věřící se dokonce potkávají u někoho doma v obýváku. Existuje vůbec návaznost mezi Starým a Novým zákonem v tom, jak lidé prožívají svou víru? A co to znamená dnes pro nás? 1 Petr‬ ‭2:4-5 „Když přicházíte k němu, k živému kameni zavrženému lidmi, ale vyvolenému a vzácnému před Bohem, sami se stáváte živými kameny ve stavbě duchovního chrámu a svatým kněžstvem přinášejícím duchovní oběti přijatelné před Bohem díky Ježíši Kristu.“ ‭‭ Římanům‬ ‭12:1‬‬‬ „Pro Boží milosrdenství vás vyzývám, bratři, abyste vydávali své životy Bohu jako živou, svatou a příjemnou oběť; to bude vaše pravá bohoslužba.“ ‭‭

Nemáme rádi testy, odhalují naše nedostatky. Ale test nemusí být jenom nepříjemná záležitost, ale příležitost ukázat, co v nás je a o co nám skutečně jde. V Bibli je pro člověka také připraven test, musí si vybrat jestli bude prosazovat svoji představu o světě, nebo tu, kterou má Bůh. Genezis 3:1-24 1 Nejchytřejší ze všech polních zvířat, která Hospodin Bůh učinil, byl had. Ten řekl ženě: „Opravdu vám Bůh zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ 2 „Ovoce stromů v zahradě jíst smíme,“ odpověděla žena hadovi. 3 „Ale o ovoci stromu uprostřed zahrady Bůh řekl: ‚Nejezte z něj, ani se ho nedotýkejte, jinak zemřete.‘“ 4 Na to had ženě řekl: „Určitě nezemřete! 5 Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo.“ 6 Když tedy žena viděla, že onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom žádoucí k nabytí rozumu, vzala z jeho ovoce a jedla. Dala i svému muži, který byl s ní, a také on jedl. 7 Tehdy se jim oběma otevřely oči a poznali, že jsou nazí. Svázali

Když se rozhlédneme kolem, tak vidíme, že svět asi nefunguje ideálně. Bůh nám v Bibli jasně říká, že věci jsou špatně, protože mají nějaké následky... Šťastný je ten, kdo ví, že je hříšný a kdo ví, že mu Bůh odpouští. Žalmy‬ ‭32:1-5‬ Blaze tomu, komu jsou odpuštěny viny a jehož hříchy jsou přikryty. Blaze člověku, jemuž Hospodin nepočítá provinění a jehož duch je beze lsti! Dokud jsem mlčel, mé kosti chřadly, když celé dny jsem naříkal. Tvá ruka tížila mě ve dne v noci, z mé mízy stal se letní suchopár. séla Svůj hřích jsem však potom doznal tobě, své provinění jsem odhalil. Řekl jsem: „Vyznám Hospodinu své zločiny!“ a tys mi odpustil mou vinu a hřích. ‭‭

Jak lidé rozumí pojmu věčný život v současnosti a jak mu rozuměli v době, kdy se psala Bible? Je to totéž? Věčný život není jenom nekonečný život, ale takový život, který si představuje Bůh.  Jan 3:16-19 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život. Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen. Kdo v něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna. A toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si více než světlo oblíbili tmu, protože jejich skutky byly zlé. OTÁZKY Chceme takový věčný život? Kde se podílím na životě ve starém věku? Jak můžu ukazovat lidem kolem, jak vypadá nový věk?

Toto je mé přikázání: Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. (Jan 15:12-13) Ježíšova oběť je v jeho pojetí tím největším skutkem lásky Udělal to pro nás jako pro své přátele Tak jak On miluje nás – tedy láskou, jejíž velikost se vyjadřuje obětí – bychom se měli milovat i my navzájem a dělat to jedni pro druhé jako pro přátele Filipským 2:5-8 Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš: Ačkoli sdílel Boží podstatu, na své rovnosti s ním netrval. Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu. Ocitl se v těle jako člověk, ponížil se a byl poslušný, a to až k smrti – k smrti na kříži! V poslední době jsem slyšel brát různé agresory, diktátory a manipulátory do svých úst Bibli. Nedávno i dnešní verš - "Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele", použil Putin, když se snažil ospravedlnit útok na Ukrajinu. Ale on a jemu podobní se pletou, nepochopili tu zvěst Velikonoc. Ježíš se

Zavazuje nás naše víra k něčemu konkrétnímu? Jak o závazcích mluvil Ježíš a další? A jak se s nimi vyrovnáváme... více v Hansově kázání... Římanům 8:29-30 Neboť ty, které předem poznal, také předem určil, aby byli připodobněni obrazu jeho Syna, které předem určil, ty také povolal; a které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil. Matouš 22:2-14 “Království Nebes je podobné králi, který vystrojil svatbu svému synu. A poslal své otroky, aby zavolali pozvané na svatbu; ale ti nechtěli přijít. Poslal znovu jiné otroky se slovy: "Řekněte pozvaným: Hle, přichystal jsem svou hostinu, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, přijďte na svatební hostinu." Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. Ostatní se zmocnili jeho otroků, ztýrali je a zabili. Král se rozhněval, poslal svá vojska, zahubil ony vrahy a jejich město vypálil.  Potom řekl svým otrokům: "Svatba je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. Jděte tedy na křižovatky ces

Každý chceme mít štěstí - v češtině nerozlišujeme dva výrazy jako v angličtině - luck (náhoda) anebo happiness (dlouhodobé štěstí) - a tak se nám to může někdy poplést. My bychom měli hledat to, které nám nabízí víra v Krista - k opravdovému štěstí se nikdy nepropracujeme bez Něj. Marek 10:17-23 'Když se znovu vydal na cestu, doběhl je jeden muž, poklekl před ním a ptal se ho: „Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?“ „Proč mě nazýváš dobrým?“ opáčil Ježíš. „Nikdo není dobrý, jen jediný – Bůh. Přikázání znáš: ‚Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, nepodváděj, cti svého otce i matku.‘“ „Mistře,“ odpověděl, „to všechno jsem dodržoval odmalička.“ Ježíš se na něj zadíval, zamiloval si ho a řekl mu: „Schází ti jen jedno – jdi, prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“ Ta slova ho ale zarmoutila, a tak smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku. Ježíš se ohlédl a řekl svým učedníkům: „Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatstv

Jaký má život člověka smysl? každý z nbás se ptá podobné otázky:  Proč existuje člověk? Proč existuju já? Proč mi život nedává smysl? Odpovědi aspoň na některé můžeme najít v Bibli - více v Bedřichově kázání. Smyslem života člověka je být zástupcem Boha na zemi, konkrétně - dávat život a kultivovat svět kolem sebe. „Tehdy Bůh řekl: „Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi.“ Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je. A Bůh jim požehnal. Bůh jim řekl: „Ploďte a množte se, naplňte zem, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem i nad každým živočichem lezoucím po zemi.“ Bůh také řekl: „Hle, dal jsem vám všechny byliny vydávající semeno na celém povrchu země i každý strom, na němž je ovoce vydávající semeno. To vám bude za pokrm. Také veškeré polní zvěři, všem nebeským ptákům i všemu, co leze po ze

Ke skutečné změně našeho života potřebujeme víru a pokání. Bůh nás znás mnohem lépe, než se známe sami a nabízí nám změnu, když si přivlastníme zásluhy Ježíše Krista - když přiznáme vlastní hřích a vyznáme, že on je naším pastýřem, kterého dál chceme následovat a které chceme poslouchat... Jan 10:22-30 Byly právě svátky posvěcení jeruzalémského chrámu; bylo to v zimě. Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově. Židé ho obklopili a řekli mu: „Jak dlouho nás chceš držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš, řekni nám to otevřeně!“ Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které činím ve jménu Otce, ty o mně vydávají svědectví. Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí. Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život; nezahynou na věky a nikdo je z mé ruky nevyrve. Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky. Já a Otec jsme jedno.“

Druhá část z příběhu Rút se odehrává po jejím návratu s Noemi do Izraele. Přečtěte si druhou až čtvrtou kapitolu pro kontext. František se i v kontextu toho, co se děje na Ukrajině, věnoval několik otázkám: Necháme prostor pro paběrkující? Staneme se zastánci těch, kteří zastání nemají?

Někdy nám chybí vděčnost, protože se díváme na svůj život a připadá nám, že Bůh nic nedělá, že se nic neděje. Pomůže nám, pokud se nebude dívat jen na sebe a současnost, ale rozhlédneme se kolem sebe a podíváme se také do toho, co Bůh pro nás a naše okolí udělal v minulosti. Žalmy 136:1-26 'Haleluja! Oslavujte Hospodina, je tak dobrý – jeho láska trvá navěky! Oslavujte Boha bohů – jeho láska trvá navěky! Oslavujte Pána pánů – jeho láska trvá navěky! On jediný veliké divy působí – jeho láska trvá navěky! On ve své moudrosti nebe učinil – jeho láska trvá navěky! On na vodách zemi rozložil – jeho láska trvá navěky! On veliká světla učinil, – jeho láska trvá navěky! Učinil slunce, aby vládlo dni – jeho láska trvá navěky! Měsíc a hvězdy, aby vládly nad nocí – jeho láska trvá navěky! On pobil prvorozené v Egyptě – jeho láska trvá navěky! Vyvedl z jejich středu Izrael – jeho láska trvá navěky! V mocné ruce a paži vztažené – jeho láska trvá navěky! On Rudé moře vedví rozdělil – jeho láska trv

Lukáš 18:31-43  'Ježíš si vzal stranou svých dvanáct učedníků a řekl jim: „Jdeme teď do Jeruzaléma a tam se vyplní všechno, co napsali starodávní proroci o Synu člověka. Budu vydán do rukou pohanů, budou se mi vysmívat, budou mne týrat a plivat na mě. Pak mne zbičují a zabijí, ale třetího dne vstanu z mrtvých.“ Učedníci to vůbec nechápali a jeho slova jim byla záhadou. Když se blížili k Jerichu, seděl u cesty slepec a žebral. Slyšel, že kolem proudí davy lidí a ptal se, co to má znamenat. Řekli mu, že tudy jde Ježíš z Nazaretu. Začal volat: „Ježíši, Davidův potomku, slituj se nade mnou.“ Lidé, kteří Ježíše provázeli, slepce okřikovali, ale on volal tím víc: „Králi z Davidova rodu, slituj se nade mnou.“ Ježíš se zastavil a zavolal slepce k sobě. Když ho k němu přivedli, zeptal se Ježíš: „Co pro tebe mám udělat?“ Slepec odpověděl: „Pane, ať vidím!“ Ježíš řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě zachránila.“ V tom okamžiku slepec nabyl zrak, děkoval Bohu a šel za Ježíšem. A všichni, kteří toho byli svědky, chválili Bo

Mnohokrát druhým přejem, aby se "drželi" v náročnějších situacích, které prožívají. Čeho se ale máme držet? A jde to vydržet? Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování, abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět. 'Pevně se držte Slova života, abych v Kristův den mohl být hrdý, že můj běh a moje námaha nebyly zbytečné. Mám-li však svou oběť a službu Bohu, totiž vaši víru, skropit svou krví, raduji se – raduji se s vámi všemi. Stejně tak se radujte i vy – radujte se se mnou. ' Filipským 2:14-18 1. Slovo života, slibuje že výsledek našeho života je v bezpečí - 1:6 'Jsem si jist, že Ten, který ve vás začal dobré dílo, je dovede až do konce v den Krista Ježíše. ' 2. Slovo života slibuje, že veškerá bolest poslušnosti bude nakonec plně odměněna, jako byla odměněna ta Kristova poslušnost. - 2:5-11 'Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš: Ačkoli sdílel Boží podstatu, na své rovnosti s ním netrval. Místo toho se

Ježíš nepřišel proto, aby nám dal chleba, ale aby chlebem byl. Po mnoha zázracích chtěli lidé další a další. Soustředili se jen na mně, ale Ježíš nám přišel nabídnout něco mnohem lepšího... 'Když ho pak našli na druhém břehu jezera, ptali se ho: „Rabbi, kdy ses sem dostal?“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Nehledáte mě proto, že jste viděli zázraky, ale že jste jedli ty chleby a byli jste nasyceni. Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu, který vám dá Syn člověka. Na něj totiž Bůh Otec vtiskl svou pečeť.“ „Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?“ zeptali se ho. Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek – abyste věřili v toho, kterého on poslal.“ „Jaký zázrak uděláš, abychom ho viděli a uvěřili ti?“ zeptali se ho. „Co děláš? Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe.‘“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Ten chléb z nebe vám nedal Mojžíš. Můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe. Boží chléb je ten, který sestupuje z

František zahájil výkladovou "mini"sérii z knihy Rút. První kapitola před položila dvě otázky: Kde je můj Moáb? Co mne táhne pryč od Boha? Kde můžu udělat něco navíc, než se ode mne čeká? Abyste si na tyto otázky mohli odpovědět a porozumněli kontextu, ve kterém jsou kladeny, tak si kázání určitě pusťte... Rút 1 1  Za dnů, kdy soudili soudcové, nastal v zemi hlad. Tehdy odešel jeden muž z judského Betléma se svou ženou a dvěma syny, aby pobýval jako host na Moábských polích. 2  Jmenoval se Elímelek, jeho žena Noemi a dva jeho synové Machlón a Kiljón. Byli to Efratejci z judského Betléma. Přišli na Moábská pole a přebývali tam. 3  Ale Noemin muž Elímelek zemřel a ona zůstala s oběma syny sama. 4  Ti se oženili s Moábkami. Jedna se jmenovala Orpa, druhá Rút. Sídlili tam asi deset let. 5  Oba, Machlón i Kiljón, rovněž zemřeli, a tak ta žena zůstala sama, bez dětí i bez muže. 6  Proto se přichystala se svými snachami k návratu z Moábských polí. Uslyšela totiž na Moábských polích,

5.M 30:19 … Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ … Mat 7:13-14 13 Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. 14 Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá. Bůh nabízí spásu - vede k ní úzká brána, nenalezne ji masa lidí a  vede tam úzká cesta na jejímž konci čeká život. Stojí za to Krista následovat, i když to někdy znamená nejít s davem. 

Skutky 20:28 Dbejte tedy na sebe i na celé stádo, jehož správci vás Duch svatý ustanovil, abyste pásli Boží církev, kterou vykoupil svou vlastní krví. 1.Petrova 5:1 Starší mezi vámi prosím jako váš spolustarší, svědek Kristových utrpení a účastník slávy, která bude zjevena: 2 Paste Boží stádo, které je u vás, a bděte nad ním – ne z povinnosti, ale dobrovolně, jak se to Bohu líbí, ne kvůli prospěchu, ale nezištně. 3 Nepanujte nad svěřeným stádem,  ale jděte mu příkladem, 4 abyste, až se ukáže ten nejvyšší Pastýř, přijali nevadnoucí věnec slávy. Vedení církve, jak je pojímáme v Na Cestě, Májaku atd. se skládá ze 4 neoddělitelných částí: osob vedoucích (starších) práci s lidmi, kteří společenství tvoří práci v týmu oběti