Plze?

Sedm kilometrů severovýchodně od Plzně se nachází obec, která vznikla spojením dvou historických vesnic.

Na Vysočině, jen asi patnáct kilometrů od známého pohádkového hradu Pernštejna, stojí zřícenina hradu, který páni z Pernštejna nazvali Zubštejn. Dnes patří mezi turisty nejnavštěvovanější místa v regionu. Nově vyrostla kousek pod Zubštejnem krásná dřevěná útulna pro turisty.

Petr Kolář patří k nejvýraznějším hlasům české hudební scény. Jeho písně provázejí fanoušky mnoho let. Je pětinásobným stříbrným slavíkem a interpretem řady hitů. A múza se ho stále drží.

Na místě už jsou hotové veškeré povrchy, dlažba i přístřešky. Naopak místo hodin je zatím jenom díra v betonu, na zemi leží obaly kabelů a místo zastávek jsou na nádraží pouze provizorní označníky.

Hostem Bohuslav Balcar - překladatel, publicista, spisovatel, sportovec. Moderuje Michaela Vondráčková

Poskytujeme-li první pomoc zraněnému s podezřením na zlomeninu, končetinu nedlahujeme, radí ředitelka Oblastního spolku Českého červeného kříže Plzeň Lada Brožová.

Kandidátů na vynálezce křížovky je hned několik. Nejčastěji se uvádí Arthur Wynne. Jeho první křížovku uveřejnily 21. prosince 1913 newyorské noviny. Ovšem světové prvenství po právu patří bystré dámě z Prahy-Modřan.

Když se řekne těžba bahna a zubaté žáby ve spojení se slezským městem Bruntálem, je možné, že se mnoha lidem vybaví komediální televizní seriál Comeback. A právě ten byl inspirací pro vznik recesistického Muzea bahna. Vítání jsou v něm všichni, kdo mají rádi humor.

„Pro modelky je to náročnější, protože musí vydržet pod vodou, nesmí se bát otevřít oči a musí se umět pohybovat. Voda je pro ně větší výzvou než pro fotografy,“ říká organizátor soutěže Kráčmar.

Herečka, dabérka a představitelka hlavní role v inscenaci Vtip v plzeňském Divadle J. K. Tyla Apolena Veldová byla naším hostem. Na rozhlas nedá dopustit a ráda s ním spolupracuje.

Připomeňte si stříbrný recept roku 2025: Chodské koláče od Vladislava Chaloupka. Jak vzniklo pomazánkové máslo. Rada z etikety Ladislava Špačka: Jak jíst sendvič.

Náš svět, náš život je stále otevřená čekárna. Čekání na výtah v panelovém domě, čekání na dobré slovo po zbytečné hádce, čekání na výsledek zdravotní prohlídky...

Připomeňte si druhý nejúspěšnější recept roku 2025. Tenoučká vrstva těsta s bohatou náplní tvarohu, do které se propíjí dva druhy povidel, mák, rozinky v rumu a mandle, je zkrátka nebe v hubě. Chodové to uměli. Patnáct božských chodských koláčů upekl Vladislav Chaloupek ze Srb u Nepomuku.

Historie pomazánkového másla začala v Liberecké mlékárně, kde byl tehdy velký zájem o pomazánky s nižším obsahem tuku. Inženýra Ladislava Formana napadlo vyrobit méně tučnou hmotu, která by se dobře roztírala na chleba.

Sendvič vymyslel komorník hraběte ze Sandwiche. Hrabě měl jednu obrovskou vášeň, miloval hru v karty. A vždycky byl trošku rozladěný, když ho komorník zval k večeři.

Těhotenská cukrovka postihuje každou sedmou těhotnou ženu. Byla diagnostikována také mamince dvou dcer Karolíně, a to naštěstí včas. Začala pravidelně docházet do diabetologické poradny pro těhotné a poctivě dodržovala i všechna doporučení v souvislosti se životním stylem.

Říká se, že svět je malý a o náhody v něm není nouze. V Plešovicích, nedaleko jihočeské Zlaté Koruny, je svět opravdu malý. Místní obyvatel Jiří Bauer si tam totiž na své zahradě postavil před několika lety svůj vlastní svět. A ačkoli už náš svět opustil, své dílo nechal volně přístupné pro všechny zájemce.

Básník a učitel Karel Vokáč se narodil 28. října 1903 ve Zbiroze. Nejšťastnější životní období ale strávil ve Strašicích na Rokycansku.

V šumavské obci Srní se pro veřejnost otevřel Dům Karla Klostermanna, který návštěvníkům přibližuje svět známého šumavského spisovatele a jeho příběhů. Zrekonstruovaná budova bývalé fary se proměnila v moderní návštěvnické centrum se stálou expozicí. Místo spojuje literaturu, přírodu i služby pro turisty.

„Včely jsou v úlu stále svým způsobem aktivní. Spotřebovávají cukerné zásoby, které si přes léto nanosily. V ideálním případě med. Pakliže jim med včelař vzal, tak ho zpravidla doplňuje nějakým roztokem cukru. Při spotřebě cukerných zásob včely vyrábějí teplo, aby neuhynuly mrazem. Zahřívají své hnízdo na potřebnou teplotu,“ vysvětluje Richard Těhník z Českého svazu včelařů.